Mezinárodní vědecká konference
Vlastnické kostely, dvorce, sídla a vývoj raných elit ve střední Evropě
26. – 28. května 2010, Kutná Hora, Česká republika
Okruh navzájem spjatých otázek existence vlastnických kostelů, dvorců, sídel a rezidencí představuje důležitou položku v aktuální diskusi o konstituování raně středověkých elit ve střední Evropě, jejich vývoji a proměnách, vrcholících transformací v pozemkovou šlechtu vrcholného středověku. Po diskusi volá samotné užívání termínů vlastnický kostel, dvorec, sídlo, rezidence, které se neobejde bez důkladné analýzy a přesnějšího vymezení pojmů pro historické skutečnosti, které se během uvedeného období navíc proměňovaly, přičemž tyto proměny probíhaly v jednotlivých sledovaných zemích asynchronně. Nezbytný je multidisciplinární přístup, vycházející z co nejvšestrannější analýzy různorodých pramenů hmotných, písemných, jazykových, ikonografických.
Problematika vlastnických kostelů byla v německé odborné historické literatuře zásadněji sledována ještě před druhou světovou válkou (Ulrich Stutz 1937). Jejich rozkvět spadá ve franské a později otonské římské říši do období 9.-10. století, definitivní zánik právního systému vlastnických kostelů však přinesl až třetí lateránský koncil v roce 1179, který práva laických vlastníků kostelů převedl do formy patronátního práva (v českých zemích tato změna proběhla až jako výsledek střetu mezi králem Přemyslem Otakarem I. a pražským biskupem Ondřejem ve dvacátých letech 13. století). V českém prostředí otázka vlastnických kostelů vlastně vůbec nikdy důkladněji pojednána nebyla a je pouze explicitní součástí výkladu o tzv. románských tribunových kostelech, zakládaných ve druhé polovině 12. až třetině 13. století představiteli družinných elit, proměňujících se ve vrcholně středověkou pozemkovou šlechtu.
Konference v Kutné Hoře by se měla stát novým impulzem ke sledování celé problematiky v širším mezinárodním kontextu.